Renovace secesní váhy.

Miskové váhy byly desítky let odložené na půdě. Ale i přes rez a prach, který se na nich usadil, bylo vidět, že z nich bude parádní kousek.

Čištění mosazných misek byla čirá radost. Původní vzhled připomínající černý bakelit byl po čtvrt hodince pryč a namísto toho se objevila krásně zlatá barva mosazi. Postup čištění kovu zde.

oprava secesní váhy

oprava secesní váhy

S opravou a renovací těla váhy bylo už mnohem více práce, takže jsme se do toho pustili ve dvou, společně s mým mužem.

Nejprve jsme prohlédli a vyfotili vnitřní mechanismus, jak do sebe zapadají a jak jsou propojena všechna ta hejblátka. Bohužel pár součástek mechanismu chybělo a váhy nebyly funkční.

renovace staré váhy

Poté jsme váhy rozebrali a po chvíli přemlouvání se nám podařilo vytočit i ty zarezlé šroubky.

Následovalo důkladné omytí všech částí v teplé vodě se saponátem a odstranění veškeré špíny a mastnoty. Hned po umytí váhy trochu prokoukly, ale těch padesát let ve vlhku a špíně na nich bylo hodně znát. Vnitřní část byla ve velmi špatném stavu, povrchová rez a barva z více jak poloviny pryč. Barva na vnější části byla sice trošku ošoupaná, poškrábaná a na hranách otlučená, ale držela a nikde se neloupala.

Dalším krokem byla obnova vzhledu a krásy těchto starých vah. Má představa o renovaci vintage předmětů ale není totální renovace a uvedení do stavu původního. Chci zachovat stopy času, jen je ošetřit a trošku uhladit, nikoliv zcela zakrýt. Tedy pokud je to možné.

U vnitřní části vah to ale možné nebylo. Barvu jsme museli zcela odstranit, protože se loupala a pouhá oprava by nestačila. Pomocí drátěného kartáče a špachtle jsme všechny díly očistili až na kov. Vnější část naštěstí tyto hrubé zásahy nepotřebovala.

Míchání správného odstínu barvy na nátěr a opravu základy nebylo tak jednoduché, jak jsem předpokládala. Původní barva váhy vypadala jako tradiční „kredencovka“. Moje oblíbená krémová je proti ní ale o dost světlejší, takže jsem přidala trochu okru. V kelímku vypadala pěkně, pod první vrstvou prosvítal kov, ale barva se zdála dobrá. Tak druhou vrstvu, počkat až uschne, a ejhle růžová! Ani další pokus o vytvoření správného odstínu se nepodařil, krémová s trochou hnědé je ve výsledku sice pěkná, ale úplně jiná, než jsem potřebovala. Vyšlo to až napotřetí – původně namíchaná růžová, k ní trocha tmavě hnědé na ztmavení a zelená.

Vnitřní část dostala celkem 3 vrstvy barvy, aby byla pěkně jednotná a neprosvítal podklad. Na vnější části základny jsem barvou jen opravila ty největší škrábance a otluky. Reliéfy také stačilo jen opravit, starozlatou barvu stejného odstínu jsem naštěstí měla doma, takže bez pokusů a míchání pěkně rovnou z lahvičky.

oprava secesní váhyoprava secesní váhyoprava secesní váhyoprava secesní váhyoprava secesní váhyoprava secesní váhyMezitím, co jsem si hrála s barvičkami, se můj muž zabýval obnovou funkčnosti vah. Několik částí mechanismu upravil a vyrobil chybějící díly.

Pak už jen stačilo vše sestavit a olůvkem nenápadně zastrčeným pod držák misek váhy vyvážit. Dnes tento krásný secesní kousek z počátku minulého století trůní na starém kredenci a je ozdobou naší kuchyně.

oprava secesní váhy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *