Rámování obrázků ze starých atlasů květin.

Minulý článek o starých atlasech rostlin jsem zakončila slovy “tak konečně mám vybráno“, a myslela jsem si, že je to opravdu tak. Dnes už si až tak jistá nejsem, protože k zarámování atlasu květin z roku 1897 jsem se dostala po téměř třech měsících. Letní počasí mně odvedlo trošku jinam, experimentovala jsem s patinováním dřeva, renovovali jsme několik starých kousků nábytku, a dělali nějaké další špinavé nebo mokré práce, které doma dělat nelze.

Na konci listopadu jsem se k rámování vrátila. Naměřila jsem a objednala pasparty, protože starožitné obrázky z atlasu alpinek v nich více vyniknou, a hlavně je pasparta ochrání proti přilepení ke sklu vlivem atmosférické vlhkosti.

Pro uložení starých tisků se doporučuje nekyselý papír, nebo papír s neutrálním pH. Pasparty toto splňují, sehnat nekyselý papír na podložení byl trošku problém, ale nakonec se i toto podařilo. Rámy jsem vybrala v tmavě hnědé barvě, pasparty v tmavě zelené. Myslím, že k atmosféře starých časů se hodí nejlépe.

Na zdi vypadají překrásně. Ale po pár dnech obdivování jsem si uvědomila, že tři jsou málo!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.